Vydařená sobota

Na tento den jsem přijel s předsevzetím uletět alespoň něco, co by se mi mohlo zapsat do tabulky Ranského poháru. Ráno nevypadalo dobře. Nevěděl jsem jestli vůbec pojedu. Na nikoho jsem se nemohl dovolat. Až nakonec Petr mi to vzal a říkal, že je akorát asi 5km od Rané, a že je pěkně. Tak jsem v půl jedenácté vyrazil.

Dorazil jsem někdy před dvanáctou. Obloha již byla čistá, ale nic nefoukalo. No nic, tak jsme to s klukama vyšlápli. Nahoře po chvilce začalo pofukovat. Říkám Petrovi "hele jak se potvrdí ta moje letošní smůla, vylezl jsem na kopec a začne dunět". A taky, že to začalo pracovat. Rychle jsme se připravili a čekali. Začaly chodit poměrně silné závany. To snad není pravda, ono zase začne dunět. Kluci už do toho skákali, ale pořád to nic nedávalo. Čekal jsem, Petr taky. Přišel interval, Petrovi to otočilo éro vzhůru náběžkou a zrovna přede mnou se s tím pral. Nakonec ho zkrotil a odstartoval. Šel jsem za ním v obavě, že přístí interval už bude vichřice, jako už v minulosti mnohokrát. Chvilku jsme se vozili podle kopce. Pak to přišlo. Chytnul jsem dvojčičku, ale pořád se mi tam někdo pletl. Počkal jsem až hošani zmiznou, nalétl jsem to znova. Byla tam pořád. Vytáhla mně 300m nad kopec a foukalo už silně ze západu. Posílalo mně to za kopec. Nechal jsem se tedy unášet a pořád jsem sbíral metříky. Maskáč už vyhnil a přistál za cestou. Bohouše jsem před chvilkou viděl jak někde vlevo Oblíku něco točí. Šel jsem za ním, ale najednou vyhnil a koukám těžce pode mnou se chystá taky za cestou na přistání. Á tak tam nejdu. Otočil jsem doprava a mířím na návětrnou stranu Oblíku. Chvilku se nic nedělo, pomalu jsem se chystal k návratu. Přišel najednou nenápadnej stoupáček. Otočil jsem ho jednou, á hele musím středit. Když jsem ho ucentroval mydlil jsem nahoru 3m/s a později 4m/s plynule v kuse. Nádhera. V ten moment jsem měl 585m nad kopcem a zafouklo mně to při tom až za Oblík. Je rozhodnuto. Letím pryč.

Stoupák najednou zmizel, nasadil jsem kurz 090 po větru a sledoval terén. Dařilo se. Letěl jsem v nulách +/-, občas jsem přitáčel. Byl silnej vítr, rychlost letu se místy blížila 50km/h. Přiletěl jsem k Ohři, výšku jsem ztratil až na asi 185m nad Ranou. Měl bych najít stoupák, když ne, poletím podél řeky a někde to tam posadím. Přišel stoupáček, sláva, pár krát jsem ho protočil a získal jsem 250m. Bylo rozhodnuto, letím přes řeku kurzem 110 a pokračuju. Ještě chvilku to dávalo nulu. Přiletěl jsem k obci Pátek nad Ohří a bác dolů 3 až 4m/s. Zkoušel jsem všelijak z toho vypadnout, ale prostě za tou řekou to bylo všechno jinak. Přeletěl jsem tedy vesnici, abych z toho ještě něco dostal na vzdálenosti a už jsem koukal kam sednu. Ještě tam ten les bych mohl. Dobrý, les mám, ještě tu železnici přeletět a na tom poli za to uzemním. Ještě chvilka letu v nule a pak čtyřkou až na pole (viz vlevo dole). Změřím GPS GoTo Raná, měřil 12,7km a trval asi hodinu. Super, a jsem v tabulce, na poslední chvíli se to povedlo.

Ten den ještě tak okolo 16:00 Marcel Poletucha zkusil něco podobného, a doletěl  ke vsi Koštice což bylo asi 2km severně od mého bodu přistání a Pavel Janoušek doletěl do Chožova. Jinak nikdo nic.

Večer jsem to parádně oslavil. Bukač mně pak odvezl k sobě domů, Bukačovnička večeři připravila, ale žaludek mi to už moc nebral. Bukač mně pak dovezl mým autem ke mně domů a sám jel sockou zpátky. Tak to je přítel jak má být. Bukač, máš to u mně tlustým písmem zaznamenáno.

V neděli jsme s Bukačovejma dorazili někdy okolo poledne. Už bylo vidět jak se z JZ blíží fronta. Než jsme vyšlápli nahoru, zatáhlo se a byl konec. Foukalo mezi 5-7m/s od JV. Ideální na vožení v pasátku. Nebylo mi ještě moc dobře, tak jsem po chvilce šel na zem. Bukač se vozil ještě hodinu a půl.  Sešlo se poměrně hodně lítačů, dokonce se objevili i Bác s Kačkou (viz vpravo dole). Létalo se určitě až do večera, foukal ideální pasát.