Víkendová soutěž

Sobota 26.7. nebyl nijak zvlášť povedený den. Termika se nekonala, ani nefoukalo. Když už to bylo naprosto jasné, kdosi navrhnul, že si zasoutěžíme, jen tak pro srandu. Zbyněk řekl, že na přesnost přistání by to bylo optimální. Ale neprošlo to, protože se vymyslelo, už ani nevím kým, že si vyzkoušíme klouzáky na dolet. Bylo lehce pod mrakem, ustálené podmínky a tak to byl v tu chvilku parádní nápad.

Vzali jsme bágly a šli na kopec. Mezitím ovšem lehce prokouklo slunce a vítr se začal otáčet. Nevědělo se, na kterou stranu to máme letět. Nakonec se rozhodlo, že to bude na jih. Bukač na nic nečekal, odstartoval, ale měl smůlu. Přehozená šnůra přes pravé ucho ho připravila o umístění na špici. Vyklepával o stošest, nepovedlo se, ztratil výšku a přistál v řepce olejné před cestou odřený na nohách, protože ve snaze doletět co nejdál to loupl po větru. Brázda byla vidět až z kopce :o)

Druhý letěl Jarda Veverka a v klidu doklouzal asi 100m za cestu. Byl jsem na řadě, a vítr se začal divně točit. Čekal jsem. Připravil jsem si to pod kótou, že půjdu po hřebeni. Lidi jsem neustále upozorňoval, že tudy budu opravdu startovat. Někteří nechápali. Loupl jsem éro nad hlavu, otočka a běžím jak raněná laň po hřebeni dolů. Doběhl jsem až na hrbek vpravo od nižší startovačky, odkopl jakousi čičinu stranou i z příručním baťůžkem a konečně letím. Doletěl jsem v tuto chvilku nejdál. Podle GPS to bylo 1500m. Další letěl Kuba, doletěl o 20m dál než já, ale to již sluníčko dost pomáhalo. Maskáč skončil za mnou o 50m. Nakonec Pavel Janoušek doplachtil nejdál, o 150m ode mně.

Takže pořadí: 1. Pavel (1650m), 2. Kuba (1520m), 3. Skřivan (1500m), 4. Maskáč (1450m), 5. Jarda (1350m), 6. Bukač (Řepka olejnatá)

Ostatní už nesoutěžili, protože vítr začal foukat od severu, tak si tam svahovali. No a ještě když se soutěž vyhlašovala, musel každý kdo se chtěl zúčastnit složit startovné 30Kč. Večer se z toho uspořádalo malé oslavné rožněníčko kotletek v kempu vedle Jezevce.

Neděle začala hned zrána pařákem. Ani mráček, vedro příšerný a vysoká vlhkost. Pouze jsme po pár otočkách sletěli. Byl pouze jediný normální interval, kdy to vyšlo na 10 minut letu, tak asi. Tento den byl ovšem významný tím, že přišel Mirek Volný a nabídl přebalování záložáků. Zuzka a já jsme hned zabrali šponu. Zuzka si zkusila podle pokynů Mirka hodit záložku z houpačky. Měla ji hned venku, sotva Mirek zařval TEĎ. Přišel jsem na řadu já. Mirek zařval TEĎ, hňápnu po klice, rvu to vší silou a prdlajs. Jsem mrtvej muž. To bylo překvapení. Nemohl jsem ho vytáhnout. Špatný kontejner, vzpříčil se. Hned jsem se s Mirkem domluvil, že mi to předělá. Po těchto zkušenostech radím všem, zkuste si někdy hodit záložku jen tak cvičně, čím dříve tím lépe. Možná, že budete překvapeni jako já. Spojení na Mirka Volnýho bude součástí tohoto webu. Doporučuji to.

V podvečer se Bukač postaral o exhibici. Odstartoval, nastoupal asi 1300m, to už se zdálky blížila bouřečka, takže to klukům začalo stoupat všude i na uších. Měli pak hodně práce, aby to dostali na zem. Tolik spirál najednou málokdy člověk uvidí. Bukač, když už byl vysoko začal svoji sestavu. Jeden půlklap levý, druhý půlklap pravý, B-stall, spirála asi do 600-stovek nad zem a končil wingoverama kdy se mu to moc nepovedlo a chvilku měl co dělat. Holky ječely, až jsem se z toho málem... tfuj to jsem se lekl. Fotky máte vpravo. Dnes kvůli tomu Vzkazník a Diskusník prodělal brutální zkoušku ohněm a obstál :o)