První jarní ostřejší víkendová termika na Rané

Víkend 22. a 23.3 bylo krásné počasí. V sobotu foukalo dost svižně od V až JV s dost silnými termickými poryvy. Nosilo to do výšky tak asi 500m nad kopec, ovšem byla to divočárna. Česťa, ukázkový fronštálek s dokonale prolomenou náběžkou, ale vyšel z něj bravůrně. Pepa Nos chytnul cosik přes půlku křídla, překřížily se mu popruhy, vyšel z toho jako ze spirály. Raději se vrátil ke kopci. Byla děsná zima. No když jsem to viděl, raději jsem počkal. Bukač měl ovšem smůlu. Jakási čičina s Gradientem se vedle něj postavila, že jako poletí. Celkem svižně dunělo, Bukač tedy čekal, až to povolí. Čičina ovšem ne. Vzala za "áčka", facka zprava, hup Bukačovi do jeho bezopletů a vláčela sebe i jeho po vrstevnici. Mazal jsem pro foťák, vědom si, že pomocníci jsou již na cestě a udělal pár snímků. Bukač když mně uviděl začal povykovat "Vlastíku, ty paparazzi, ty hyeno jedna, pomáhat máš a ne fotit". Nedal jsem se a ještě jsem ho vyblejskl v detailu. Odnesl to Bukačův mobil, fungoval sice, ale oslepl. Po 16 hodině to už bylo klidnější.

V neděli to bylo o něčem úplně jiném. Slunce sice pralo, ale foukalo málo. Stabilní situace, v podstatě vyhnívky. Občas se někomu podařilo udržet. Nevečer stačil ještě Manci zvednout hladinku adrenalinu obecenstva protočením spirálky, no dost nízko nad zem. Hnedle přistál a vypadal, že to takhle přesně chtěl.

Listina vítězů Ranského poháru zůstala prázdná, tak zase za týden.