První vydatný pohárový hromotřes

Sobota 7.6. byl den, kdy se závodníkům Ranského poháru celkem dařilo, obzvláště některým a to jak v tom dobrém, tak i ve špatném slova smyslu. Počasí bylo zpočátku nevýrazné, vůbec nefoukalo. K polednímu se začaly objevovat první termické závany a kopec se postupně začal zaplňovat. Bylo úporné vedro.

Jako první začal experimentovat Jezevec, odstartoval, lehce vystoupal a jen tak ze špásu spustil svůj osobní alarm. Tím na sebe přilákal pozornost ostatních a začalo termické šílenství. Celkem dobrá taktika pro případy, když v tom nechci být sám a potřebuji někoho, kdo mi v těchto slabších podmínkách ukáže. Jo, jo, Jezevec je "mazanec":o)

O něco později přišla rozhodující chvíle. Stoupalo se tak okolo 1000m nad kopec a borci vyrazili na trať. Strejda nasadil na SZ, odmáznul to již asi od 400m nad kopcem, no nicméně uletěl 12,8km, přistál v Hrobčicích. Poletucha, vyčuránek, ho celou dobu sledoval z větší výšky, a tam kde Strejda hnil, tam neletěl a kde se Strejda začal zvedat tam se přišel přiživit. Já tomu říkam "parazitní taktika":o) Ale Poletuchovi tato taktika vyšla. Bohouš mu vlastně pomohl, aby ho v tabulce přeletěl. Uletěl 35km a celou trať se držel kopců. Do rovin vůbec nešel, tam to nebylo.

Naproti tomu Jezevec měl fakt smůlu. Normálně zapíná zipy na sedačce tak, aby oba jezdce byly navrchu sedačky. Tentokrát však z neznámých příčin toto pravidlo porušil. Už byl asi 12km daleko, když tu najednou točil stoupáček, kochá se pohledem dolů na zem a najednou odkudsi letěla šprcka na padák, po chvilce letí džíny, Jezevec kouká sakra to jsou moje džíny. Herdek a v košili mám všechny doklady... kurňa roztočil éro do spirály a mazal za džínama páč si nebyl jistej jestli tam někde taky nevypadla ta košile z dokladama. On ten zip zapnul, to jo, ale jezdce nechal na boku a jak točil a vrtěl se v sedáku, zip se rozjel a začal trousit. No, přistál u vesnice Dřemčice, přijeli nějací menší kluci na kolech podívat se na parašutistu, jak je Jezevec zblejsknul, ptá se jich jestli jako neviděli někam spadnout džíny z vrchu. Kluci vytřeštili oči a se slovy hele úchyl nasedli na kola a zmizeli. Naštěstí nakonec zjistil, že ta košile nevypadla. Jo a v těch džínách měl pětikilo, fakt neměl dobrej den.

V neděli byla situace odlišná, palivec teda byl, ale foukal dost silný vítr, který kolem 14:00 dosahoval okolo 10m/s v nárazech. Muselo se čekat na startu na termické závětří, odstartovat a pak už to celkem šlo. Nebylo to však nic zajímavého. Bojovat s větrem není moc zajímavé, stoupáčky sice byly, ale vítr je strhával za kopec. Našel se však jeden, který toho využil. Bukač. Trpělivě čekal, několikrát ho zafouklo, vrátil se jen tak tak před kopec. A pak přišel šampión, který ho dostal do asi 900m nad kopec, nasadil na Chomutov. Vydřel ještě několik, jak on říká, "mrdek" a nakonec to utavil ve vesnici Pesvice. 21,5km byl na ten den v těch podmínkách opravdu pěkný výkon.

Suma sumárum to byl vydařený víkend. Tabulka Ranského poháru již vypadá sympatičtěji a nezbývá něž věřit, že za týden se to ještě vylepší.