Prodloužený prvomájový víkend

Suma sumárum, celkem pěkné počasí. Ale pořád to ještě nebylo ono. Zrána klid a k polednímu celkem svižně dunělo. Nárazový vítr se držel až do večera. Komu se nepodařilo odstartovat v klidnějším okamžiku termické clony, nepolétal. Ale i ti, kteří to vystihli, se nedostoupali nijak vysoko. Zajímalo by mě, co má Jarda Čermák za lubem, protože létal už dost vysoko a přesto to neodmázl. Já už bych nasadil kurz po větru a děj se vůle boží.

Přechod z pátka na sobotu a sobota byl ve znamení opravdu bouřlivého větru. Dunělo v nárazech okolo 20m/s a i větroně z Ranského letíště, které svahovaly nad vrcholem se občas opticky zastavovaly. Přijeli kluci z rogalama, smutně koukali a doufali, že navečer to povolí.

Ovšem neděle, to byla jiná káva. Již v pátek probíhala předběžná povětrnostní příprava ve Skleníku. Někteří na základě předpovědí odborníků propagovali cestu na Kozákov. Bylo jich dost a taky tam opravdu jeli. Ve skutečnosti však byla situace výhodnější na Rané. Pepa Nos dokonce již od šesti ráno sledoval hodinové předpovědi ČRo a přesto, že také patřil do Kozákovské skupiny, nakonec přijel na Ranou.

Den to byl parádní. Nosilo to již opravdu dost vysoko, Jarda Čermák měl snad 800 až 1100m nad kopcem, ale zase to nevodmázl. No to už opravdu nechápu. Ale tabulka Ranského poháru se nakonec zachvěla. Strejda Bohouš měl svůj den, počkal na vhodný okamžik a vydřel 24,6km. Marcel přeskočil 6km a Maskáč 4,5km.

Spodní řada snímků je záznam průběhu vzletu a letu Míši, jako pasažérky na tandemu. Taková instruktáž.