Oslava očima Carevny Bukačovny

Původně byl napsáním tohoto článku pověřen Bukač, můj příbuzný, ale jelikož celý večer stonal, že momentálně není vlastníkem básnického střeva, rozhodla jsem se mu pomoci. Asi to byl ještě následek onoho povedeného sobotního večera, že se nedokázal naplno soustředit.

Přiznám, že i já jsem měla v neděli pocit, jako bych se vozila na velkém kolotoči.

Ale hezky popořadě. Událost sezony! Vyvrcholení Ranského poháru! To si nemohl nechat ujít žádný zanícený lítač ranského paraglidingu. Snad jen Manci, který pracoval na parabiodomečku. Akce byla naplánovaná od 16.00 jak jinak ve Skleníku na Rané. Někteří nedočkavci (Skřivan) však už žhavili své motorové miláčky již v jedenáct hodin v lačnosti ochutnat slibované steaky grilované na ohni. My s Bukačem, Tuckem a Jarčou jsme přijeli něco okolo páté, poněvadž jsme měli také ještě nějaké záležitosti k vyřízení.... ale to jsme se už nestačili divit, jaká hojná účast paragliderů dychtivě očekávala vyhlášení Ranského poháru. A že jsme přišli včas nám daly vědět právě ogrilované steaky, do kterých se hned pustili Tuck s Bukačem. Ještě nestačili dožvýkat a už nastala ta dlouho očekávaná chvíle vyhlašování. Jarda Maskáč v roli konferenciéra poděkoval všem za účast a jal se vyhlašovat výsledky. První jméno znělo některým účastníkům nelibě, ale museli se s tím smířit: Jarda Šembera. Druhé: Marcel Letocha. Třetí: Strejda Bohouš. Všichni dostali brzdovou kapalinu a tajemnou igelitovou tašku, jejíž obsah nám zůstal bohužel utajen. A pak každý účastník dostal nádherný diplom z dílny grafického mága Skřivana. Zatleskalo se, zablýskalo se z přítomných fotoaparátů, a pak už se všichni začali oddávat – no řekněme to rovnou – alkoholu. A že ho nebylo málo, co pro nás Míša se Štěpánem přichystali. Abstinenti neměli šanci, a ti co byli, záhy také odešli např. Prcavka s Renatou a taky Cosťa, který byl omluven jen tím, že měl s sebou děti. Sešlo se i několik hudebních nástrojů, jimž bezpochyby vévodil legendární Dvořka se svým saxofonem. Nejprve se zdráhal zahrát, ale s postupující uvolňující atmosférou způsobenou počtem vypitých krvavých zad, spustil svou swingovou variaci. Ale to už opět vznikla Bukačovina, když Bukač, Jarda Šembera a Tuck rozhodli na ukončenou ještě zasvahovat. Přidal se pak i  Milan Eibl a Vladimír, který famózně přistál u Skleníku na „hubu“ do roští, které po vymotání z jeho padáku bylo použito na vatru.

Dále bych vám chtěla popsat detaily sobotního večera, ale nějak asi mi neslouží paměť, či co. A jak jsem zjistila, nebyla jsem sama, kdo si toho mnoho nepamatoval. Takže snad jen útržkovitě:

Dvořka vytrvale hraje na saxík.

Německý lítač mu vydatně asistuje hrou na kytaru.

Vladimír opéká zbytek steaku na svíčce ve tvaru Lenina.

Následně voskem značkuje vyvolené.

Další runda krvavých zad.

Všichni jsou vysmátí jak lachtani.

Opět runda krvavých zad.

Míša se vzhlédla v saxofonu a mámí ho od Dvořky.

Míša hraje, větší část obecenstva se vytratila, Dvořka zatíná uši v pěst.

Jarčin proklatě nízký pas zezadu ohraničen džínami slouží k brambůrkovému bodyshotu.

Bukač prolévá hrdlo Bukakolou a pěje z plna hrdla.

Někteří dezorientovaní účastníci již nejsou schopni rozlišit Tucka od Bukače.

Býčí zápas ve Skleníku zůstal bez odezvy, jen Štěpán umírnil arenu od další demolice.

Honza Bareš už jen šeptá a usmívá se. Skřivan s ním. Klárka taky s Bohoušem.

Já ztrácím pojem o čase a usuzuji, že je čas se odebrat do věčných lovišť.

Bukač mě přemlouvá, ať jdu ještě do Ponorky, kam se někteří zoufalci vydali (pochopitelně bylo zavřeno)

Pokud máte ještě někdo námět na humornou událost, napište ji do Vzkazníku, protože jsem měla taky okénka.

Na druhý den vypadali všichni jakž takž čile a svěže, kromě Česti, kterého postihla večerní nevolnost a měl nablito u auta. Jinak všichni, aspoň doufám, přežili ve zdraví a dlouho budou vzpomínati na úžasný LEGENDÁRNÍ večer. Příští rok nashledanou a nalétanou!

A na závěr chvilka budovatelské poezie, pro glidingfly tak příznačná:

Neporučíme větru, dešti,

musíme mít prostě štěstí.

Ať už je horko nebo mráz,

paragliding žije v nás!!