ParabioSilvestr 2003 očima Kseny

Abychom se zbytečně neopakovali, navazuji na komentář našeho taťky Skřivana, který už to všecko ve svém článečku určitě vyslepičil. Ráda bych celé partičce aus Ránalhota, kterou lze rozčlenit do několika skupin dle mimořádných výběrových kritérií, poděkovala za jejich originalitu a nadšení. Dle průběhu soudím, že silvestrovská jeseníkovská sešlost by se dala přirovnat k soutěži o získání titulu „Vopice roku“. V tomto tažení byli úspěšní  všichni, jelikož se do soutěžního klátění pustili s velkým odhodláním. Nikoli však vydat ze sebe vše, ale naopak, všechno pozřít. A tak se také stalo.  Nyní bych ráda udělila ocenění „Zlaté vopice“ následujícím:

Za Duo Krákora Band alias ProsTATA Bojs - Dvořkovi a Bukačovi, jelikož se snažili do toho chlemtání vnést alespoň malý nádech kultury.
Za Ruskou národnostní většinu, tj. Ksena von Varle und Alan von Varle, děkuji Alanovi, že se mě neptal a naordinoval mi Jeseníky příkazem.
Dále pak zástupcům Italské národnostní menšiny – tj. oběma párům Bukačů  i  Tuckačů. Celý čtyřúhleník se svěřil, že v mládí se často účastnil  výměnných pobytů mezi vracovskými a italskými rodinami  a jak se tak měnili, trochu si to popletli a tak dnes už vlastně nikdo neví kdo je kdo.
Za Bobany – (To jsme Bukač a  já, jelikož jsme bobovali.) Bukačovi za projevení sportovního ducha ( a možná i pucha). K  uvedení bobů do chodu jsme použili všemožné erotické i neerotické polohy ( pro Bukačovnu: vyděl si to 3) Nebylo to však nic naplat a tak jsme chtě nechtě museli zkusit jet pro změnu s kopce. Stejně nic.
Dále za Bobany – Tuck a já. Tímto děkuji Tuckovi, že měl trpělivost osla a táhnul mě na bobech do kopce za mého hlasitého povzbuzování „hyjé„ a metání sněhogulí na jeho chrbát za pokřiku :„Hni sebou, kůže líná !„
Za Bobky – Jednoznačně Mancimu za to,že se statečně a bez zbytečného zápachu vybobkoval na vlastním klozetu v přítomnosti mé a Tuckově a trošku při tom trůnění na záchodě usnul. Doufám, že z toho ten roztomilý človíček nebude mít trvalé psychické následky v podobě zácpy.
Za Motorové dřevorubce – všech chrochtalům, kteří nás nenechali zamhouřit oka jinde než na záchodě a způsobili tím, že mě několikrát za noc budilo cosi studeného na tváři, což bylo pár sekund po zaostření identifikováno jako záchodová místa. Ještě že to neviděl můj plyšový beránek, s kterým spinkám doma, mohl by úlekem začít snášet vajíčka.
Za Pohádky tisíce a jedné moči - opilému Tuckovi, který v noci na záchodě převzal roli pohádkové babičky a rozverně nás bavil vyprávěním o všech svých nehodách a jizvách (Šeherezáda by záviděla, jelikož to bylo pravé neverending story a počet jizev tomu skutečně nasvědčoval). Venku už sice svítalo, ale bábrdle byla neúprosná a kdykoli se někdo opovážil zaklimbat, posvítila mu baterkou do obličeje, aby ho to rychle přešlo. Když padla vysílením, začala pro jistotu nekřesťansky chrápat, aby náhodou někdo nepatřičně neusnul.
A konečně Za Holé prdele – komu jinému, než mistru Skřivanovi. Jemu pak děkuji i jménem celé ženské populace Horního Mancinovce, která při tom pohledu přestala žvýkat místní řízky a tak jich na mě zbylo více.

Dále jednotlivcům:

Mancimu – za to, že si nechal ze svého přepychového bytečku udělat lunapark
Tuckovi Tukačovi – za jeho ksichty, na které snad použil make-up maskérů filmových hvězd
Kikině Tuckové – že se mnou vypila 8 grogů a pak mi vzápětí půjčila lyže
Bukačovně a Kikině – za to, že jsem kvůli jejich vykrmování nakynula a teď mě trápí zlá teta dieta
Bukačovně a Alanovi  – že s nima byla prča už při první promili. - Mimochodem, už se Vám Bukačovna svěřila, že dostala roli v pokračování kultovního seriálu Sanitka, který bude tentokrát natáčet ne Dietl ale Tarantino? Prý byla při konkurzu nejpřesvědčivější, jelikož se ihned obětavě vrhla pod auto a strhávala s sebou i ostatní uchazeče.
Mancimu, vládci místní župy i žumpy – za jeho úžasné mimické pitvoření. Po zaslání Manciho čumákovacího videa Jimu Carrymu, pověsila tato superstar řemeslo na hřebík a šla si pro podporu v nezaměstnanosti.
Skř- Ivanovi - za mimořádné výsledky v oboru logopedie. Během 6-ti dnů se znovu naučil vyslovovat písmenka. V úterý mluvil pouze znakovou řečí, o Silvestru stav přetrvával, na Nový rok se to nepatrně vylepšilo a už mu šlo říkat i EE, když čekal na hajzlik. No, a pak už to bylo téměř bez chyb.
Všem, co jeli raděj do Liberce – jelikož, kdyby nás bylo jen o trochu víc, asi bysme se z toho picli, protože by se prodloužily čekací doby na použití záchodku ze 60-ti na 90 minut a nejbližší pleny byly k dostání v Lanškrouně. Navíc jsem si jistá, že měřeno dle spotřeby alkoholu, si Vopici určitě zaslouží.

Milé Vopičky,  doufám, že jste s oceněním spokojeny. Poděkujte Pánu Bohu, všem hospodským štábům a  komparsistům, kteří se podíleli na spolupráci, nehledě na svá potřísněná trička a mějte se báječně. Papapapapa