Přátelé a kamarádi lítači,

Nedalo mi a rozhodl jsem se že pro ty škarohlídy, kteří stále kritizují, napíšu něco o uplynulém veekendu na našem kopečku Raná. Existuje spousta věcí, které se ani mě moc nelíbí, ale buďme pozitivní a hledejme to lepší.

Já po dlouhé době jsem po vyhodnocení vývoje počasí na sobotu a neděli se rozhodl vyrazit na Ranou a zkusit štěstí ve vzduchu. Docela mě zarazilo, že ač byla sobota odpoledne, nebylo zde mnoho lidí. První na koho jsem narazil byl LIDL (Zdeněk Khünel). Kdybych nevěděl o koho jde, myslel bych si, že ta socka, co drží pěknou kameru v ruce ji někde čorchla a teď se jí snaží prodat. Hned se mě snažil oslnit svými duchaplnými vtipy. Leč, bohužel marně. Asi nejsem dost inteligentní. Vlezl jsem do Skleníku a tam seděl náš kamarád Česťa z naší staré gardy a naše dlouholetá spřízněná duše Mirka, která se snad už 1000 let střídavě s malými přestávkami stará o naše vyprahlá hrdla a kručející břicha. Co čert nechtěl chvíli na to dorazil Čuk a Gek z Gektůru. Nesmím opomenout Bohouše, který jako vždy majestátně seděl u stolu a tvářil se, jako když se ho nic netýká i když všichni víme, že jeho studie pravěku a obzvlášť prač… je nanejvýš pozoruhodná. Za krátký čas se zde objevila věčně usměvavá Terka se svou drahou polovičkou, tedy asi drahou, podle toho, jak se k sobě hezky chovali. Klika cvakla, dveře letí a Fialka vchází do dveří. Konec klidu. Jdu to rozchodit ven a co zřím, zdáli se k nám blíží prezidentská limuzína a z ní vystupuje náš prezident s hubou od ucha k uchu a žene se k nám s rukou napřaženou. Že by se blížili zase nějaký volby? Za chvíli se to začalo sjíždět všechno, lidičky, které znám i lidičky, které jsem měl teprve poznat. Přijel věčný smolař Milan Eibl, sám velký Pepino s mámou Pepinou a Pepínětem Markétkou, ty už tam byli ale někde zašitý. Za krátký čas nás tam bylo tak akorát. Opakuji akorát. Já jsem měl v lítání zimní pauzu a tak jsem se rozhodl jít na motokros a trošku pocvičit. Když jsem však uviděl, jak krásně Lidl a Peťa Bazika svahují, padlo velitelské rozhodnutí. Jdu na kopec. Samozřejmě než jsem se tam vytrmácel, vítr se stočil, jako skoro vždy. No, nic počkáme. Po nějakém čase se to zase otočilo trochu proti kopci. Tak a jdem do toho. Start se podařil a já vzlétl. Po několika osmičkách u svahu jsem, jako téměř vždy, vyhnil. Nevadí, pro začátek letošní sezóny dobrý. Jde se do Skleníku, kde má být dnes schůze LKR. Ve skleníku už byli všichni, co něco znamenají. Jen náš vebmastr Vlastík se nějak nedostavil. Schůze začala: Milan každému přítomnému dal prezenční listinu s tím, aby každý doupřesnil svá data a mezitím prezident zvolil formu na schůzích neobvyklou. Každého individuelně přivítal. Bylo vidět, že se prezident pečlivě připravoval na schůzi, neboť mluvil z patra. Vůbec neklopil zrak a mluvil k nám hlavou hrdě vztyčenou. Bohužel, pak přišel další bod schůze, DISKUSE. Proč? Vysvětlím, Nebohá Fialka zřejmě něco provedla, neboť se na ní všichni vrhli, jako sršni a ani nevím, co s ní furt prodiskutovávali. V té vřavě a rámusu to nebylo možné zjistit. Pak jsem si všiml, že ani ona už to nevydržela a vzala si své onlainy (asi tak se to píše) a zmizela velkou rychlostí ve vesnici. Konečně skončila diskuse. A jak to bývá na správných schůzích přišlo malé občerstvení. Na stole se objevili malé talířky a bylo slyšet v sále, nespokojené bručení. A ejhle, o co byly menší talířky objevila se větší kejta a uzená. Kdo neochutnal nemůže vědět. To už dorazili i zlatý delfíni, jak někteří jedinci svorně tvrdili o zlatém Jelcinu. Kde se vzali tu se vzali, objevili se takoví dva drobci se svými nástroji. Na autě měli nápis Hradní duet. Musím říct, že hráli celý večer a úžasně. Na schůzi se dodatečně dostavili ještě tací, jako např. Kalamita s Kalamitkou, Zbyněk se svou Jiřkou, Andělíček a jestli jsem na někoho zapoměl, tak se omlouvám. Schůze proběhla bez žádných incidentů až na nějaké maličkosti, jako např., že Andělíček, který s přibývající hladinou netrefí na záchod a zdobí svou močí asfaltovou silnici. Pak si vyhlídne nějakou oběť a jde se chlubit svým výtvorem. No, proti gustu žádný deputát. Jinak tato sobotní akce proběhla opravdu velice komorně, neboť lidí tam bylo jen asi dvacet a v devadesáti devíti procentech samý fajn lidi.

Moc hezká akce. O neděli až příště v pokračování. Musím taky trochu pracovat. Chyby a jiné nedostatky v této zprávě mi odpusťte, nebo opravte. Mě však šlo především o náplň.