Rozlůčka se zimou

aneb předjímat se nevyplácí.

Ano tak to přesně bylo. Jakmile jsme se vrátili z Itálie, kde jsme parádně zalyžovali a dokonce někteří z nás polétali, asi čtrnáct dní potom šéf naší cestovky GEKtour® prohlásil: „a co kdybychom ještě uspořádali takovou malou rozlůčku se zimou na horách s lyžema někde u nás a pak už bude jaro a budeme jenom létat“. Slovo dalo slovo a našel volné ubytování v obci Suchá kousek od Jáchymova pro asi 16 lidí na poslední víkend v únoru. Akce se rozjela a postupně se začali přidávat k těm skalním z Ranského poháru i další lyžníci. Jak se blížil termín, někteří selhali i když tvdili, že to bude na stopro. Což zrovna nebylo moc fér, páč rezervace běžela a chcačky nechcačky, když se řekne tak se taky má udělat. No nakonec jsme to ustáli, nejvíce nepříjemné to bylo právě v Hotelu u Pašeráka, kde byly rezervace jak ubytování tak i papáníčka. Musím ovšem poznamenat, že díky parádní večerní pařbičce z pátku na sobotu. To byla jízda, že takovou tam už dlouho nepamatovali a tato dala majiteli úplně zapomenout na organizační problémy, které jsme jim připravili a spolu s námi jsme to společně „upadly v zapomění“. Ti dva kluci co nás hostili byli fajn a bedlivě dávali pozor, aby kdokoli z nás u stolu nestatoval :-)

Plán byl přijet v pátek dopoledne a jet rovnou na sjezdovku na Klínovci a pak po lýžovačce se ubytujem. Byl to opravdu krásný den, slunečno a sjezdovka byla úplně prázdná. Žádné čekání na lano. Areál na Klínovci se všem ohromně líbil, vyřádili jsme se fakt parádně. Cesty byly sice zasněžené, ale řetězy jsme nepoužili.

Večer po návratu, jak jsem se již výše zmínil, nastalo ubytování a potom ono slavné posezení v Hotelu u Pašeráka. No posezení… hodně slabej výraz. Zkrátka začalo to večeří se smaženým řízkem, já dával jako jedinej svoji oblíbenou dvanáctku ze z Plzně, a ostatní desítečku Gambáče. V průběhu večera Hanka Kalamitka dovlekla Vladimírka s jeho škodověnkou na letních gumách :-) ten začal přikládat pověstná krvavá záda což se ohromně zamlouvalo těm zmíněným dvěma číšníkům a nechali se k Vladimírkovi naverbovat do kurzu. O půlnoci už měli takovej piloťák, že úplně zapomněli v deset zavírat. Neuvěřitelná prča. Druhej den, když jsme po lyžování zase zašli na „jedno“ a ptali se jich, jestli jsme to náhodou nepřepískli a nebyli jsme příliš neodbytní nás jeden z nich ubezpečil, že jsme byli v pohodě „a kdyby jste věděli co se tady děje jindy…“, no zkrátka takovou tržbu už dlouho nepamatují.

Druhý den, tedy v sobotu, už tak slunečno nebylo, ale jeli jsme znova na Klínovec. Lehce sněžilo, bylo podstatně více lidí, na lano se čekalo asi 15 minut fon vok. Ale taky dobrý. Tentokrát už jsme po návratu šli opravdu jenom na véču a jedno :-) Únava se dostavila, tak jsme to zkrátili asi do lehce po půlnoci. Dokonce David Krhounek už si dal taky dvanáctečku se mnou, že prý na chuť.

Neděle se nesla v duchu odjezdu. Vybydleli jsme ubytovnu, kde tam s námi spali také dvě rodiny s dětmi. Asi na nás budou dlouho v dobrém vzpomínat. Naložili jsme auta a jeli na místní, jak Gek říkal takovou malou rodinnou sjezdovku blízko Jáchymova. Původně jsem měl v úmyslu tak těsně po poledni vyrazit na „odpočinek“, ale nakonec to bylo tak fajn, že jsem zůstal s ostatníma až do zavírací. Sněžilo už dost a foukal nepříjemný vítr. Ale zablbli jsme taky. Pak jsme už seškrábali nánosy ledu z aut a jeli na takovou malou „tečku“ do hospody u benzínky asi 25 km za Varama směrem ku Praze, ještě před Lubencem, kde Gek potřeboval tankovat plyn.

No a v čem je pointa? No právě v tom, že jsme opravdu chtěli tímto výletem zakončit sezónu na lyžích a začít sezónu na padácích. Jak to ale vypadá, tato zima bude až do konce března, a s tím jsme tedy vůbec nepočítali.

» Galerie Geka    » Zbyňkova galerie    » Galerie Lucky