Zas jednou povedený víkend

Tento víkend to nebylo nic zvláštního. Vezmu to zkrátka. V sobotu foukal slabý vítr od jihu. Oblačnosti bylo spíše méně z celkového pohledu a slunce vydatně pralo. Na první lety jsme vyrazili před polednem a byly to takové prodloužené sletíky. Z minulého víkendu jsem měl padák zabalen za mokra, tak jsem uvítal i tuto variantu a pořádně jsem ho profoukl. Karel s Česťou už byli na Rané od pátku a v ten den prý polétali až do mrtva. Obzvláště prý večer při pasátku a tak speciálně Česťa se nahoru nijak netlačil.

Jakmile jsme přistáli přesně v poledne, přišli Ála s Klárkou, také Tomáš i Miloš a několik dalších. Vydali se na kopec, my ostatní jsme šli do Skleníku něco pojíst. Kalamita si přivezl pasažéra na tandem, říkali mu Upír. Těšil se na svůj první let na paraklouzáku vůbec a vypadal celkem odhodlaně. Vyšli nahoru taky, no a všichni včetně Poletuchy a Karla vyčkávali na nějakou tu termiku. Dlouho se nic nedělo. Pak sem tam nějaké pokusy s přistáním na kopci a někteří to slítli, páč hlad a žízeň je přemohla. Kolem druhé se zrodilo v předpolí pár bublinek ve kterých se klukům podařilo vystoupat do výšky asi maximálně 300m nad kopec. Miloš bojoval, kopíroval Karla a to se mu nevyplatilo, páč poslední zatáčku kolem stožáru už nedal a dodrncal se mimo kopec s přistáním někde na poli u obce. Karlovi se ještě povedlo přistát na kopci. Jezevec mezitím školil svoje kurzíky, pro ně to byl ideální výcvikový den. Taková Veronika to dala asi tři nebo čtyřikrát a měla toho až nad hlavu, tak sebou sekla do svého kombíka a dala si dvacet. Vytuhla tak významně, že Jezevec chodil po parkovišti a byl očividně hrdej na svůj náročnej výcvikovej program :-)

Gek vytáhl rádiem řízený berličky a poletoval v tom pařáku alespoň tímto náhradním způsobem. Všichni už byli po přistáních a doufali jsme ve večerní pasátek. Ten nakonec nepřišel. Začalo se připozatahovat a to pro pasátek nikdy není to pravé. Pořád jsem ale přemýšlel o tom, co mi tu pořád v tuto sobotu chybí. Bylo veselo, ale pořád tak nějak plynule. Pak mě trklo. Chybělo ono pověstné Bohoušovo „budeš držet hubu!“ To bylo ono, Bohouš totiž vyrazil s čičinou do Čáslavi na letecký den. Večer proběhl tedy bez obvyklých Bohoušovo vynucovacích prostředků v diskusích o čemkoli s kýmkoli :-) Někteří z nás si postavili stany v kempu ve víře, že déšť, kterým bylo vyhrožováno všemi dostupnými meteomodely, nakonec nepříjde.

Ovšem byla to mejlka, deštík přišel, zprvu takový nesmělý, ale přeci jenom, už za tmy před půlnocí. Nad nedělním ránem, kolem páté začalo vydatně kropit s občasnými přestávkami. Kolem sedmé už to byla trvalka a Raná se ponořila do základen. Pršelo vlastně až dopoledne. Pak se po poledni vyjasnilo tak na 5/8, slunce začlo prát a Bohouš se přikodrcal i s čičinou povyprávět nám o leteckém dnu. Byl v podstatě zklamán. Sice techniku předvedli, ale bylo to takové poletování bez adrenalínu. Součástí programu byl také paragliding, který tam předváděli náš prezident klubu Jarda Šembera a další hlavní zástupci firmy JOJOWING, vlekání na laně a krosny.

Zkrátka zas jednou takový povedený víkend na Rané. Věřme, že ty příští se polepší a zase se budeme nad mapou hádat o každý metr přeletu do Ranského poháru.