Valná hromada Svazu PG 2004 – shrnutíKonala se v sobotu 11. 12. a byl to celodenní maratón intenzivního boje za změny ve vedení svazu. Ale abych nepředbíhal. Byla to moje první účast na valné hromadě od roku 1996 kdy jsem začal s paraglidingem. Poslední dobou jsem registroval mnoho emocí a nespokojenosti členů svazu, se kterými jsem se pravidelně stýkal na kopcích celé republiky. Bylo to mnoho kritiky a výhrad vůči předsednictvu a jejich metodám využívání kapitálu jim svěřeného. Ta „otrávenost“ členů vyúsťovala v nechuť zůčastňovat se hromad s vědomím, že se stejně nic nezmění a podle informací, které jsem měl vyplývalo, že byla tak okolo 35 lidí z celého svazu v minulosti. Praktiky předsednictva ovšem způsobily jistou mobilizaci sil a této hromady se zúčastnil nebývalý počet 112 lidí. Já jsem se zúčastnil právě proto, abych si ujasnil a srovnal vše co jsem slyšel s tím co je opravdu skutečné. Nesporným faktem je, že za dobu působení předsednictva svazu pod vedením Martina Slívy zaznamenal český paragliding ohromný vzestup na mezinárodním poli. Loňský mistrovský titul Petry Krausové byl vrcholem a na Moravském demižónu, kterého jsem se zúčastnil, to byl hlavní program celé sešlosti. Byla to euforická oslava nesporně velkého úspěchu, která se stala důležitým záchytným bodem pro vedení svazu v získávání prostředků pro další činnost. To dále způsobilo, že celý letošní rok se nesl ve velmi dobrých výsledcích na mezinárodním poli i dalších našich závodníků. Přímým důsledkem tohoto úspěchu je větší publicita našich výrobců PG vybavení ve světě a tudíž jejich lepší ekonomické výsledky obecně. Dalším krokem bylo vytvoření týmu „Mladých a nadějných“, který má v budoucnu navázat na současné úspěchy. Toto ovšem sebou neslo potřebu získat finanční i materiální podporu pro udržování života tohoto programu. Toto je jedna strana mince, podle mně. Jedná se o cíl a podřídilo se tomu vše co bylo k dispozici. Dobré výsledky se dostavily a ocenění si to z historického hlediska rozhodně zaslouží.
Členská základna má pocit, že již nyní dochází k takové míře vykořisťování ze strany předsednictva Svazu PG a LAA, že se zmobilizovala a v rekordním počtu se členové zůčastnily této valné hromady s cílem zvrátit tento stav a získat zpět kontrolu nad prostředky, které do svazu stále investuje. Do svazu plují peníze také z druhých stran a dnes jich není málo. Na tom nejdůležitějším co pro létání a výcvik potřebujeme to ovšem vidět není. Martin Slíva se „Skypáčem“ si toho byli vědomi v plné míře, a proto se na valné hromadě objevilo mnoho mladých tváří, které jsem doposud na kopcích neviděl a ti se chovali při hlasování přesně podle instrukcí jak dálkově řízené modely. Když zvedl ruku při hlasování Slíva nebo Skypáč zvedli ji i tito v minulosti neviditelní členové svazu. Tady mi oba pánové musí prominout použité formulace, ale odpozoval jsem to. Zkrátka dělalo to na mě takový dojem. Při těchto hlasováních se nám nepodařilo úplně zvrátit
současný stav, vždy o několik málo hlasů. Situace byla mnohdy tak
složitá, že přepočítávání hlasů muselo probíhat „těžkou manuální prací“
členů volebního výboru. Atmosféra byla hustá a jenom na dokreslení
celkové hustoty ovzduší uvádím, že jednu chvíli to vypadalo dost vážně
na zrušení celé valné hromady a svolání nové někdy příště. To bylo
někde okolo 17:00. Vtip byl v tom, že materiály o tom, o čem se bude
jednat jsme obdrželi až při vstupu do jednací místnosti, takže členové
neměli šanci se dobře připravit. No a hřebíkem bylo, že z nějakých
„záhadných“ důvodů nám nikdo z vedení nechtěl předložit zprávu o
hospodaření. Nikdo ji nechtěl přečíst. Z mého pohledu se jednalo o
úpornou snahu předsednictva pokračovat nastoupeným trendem dále děj se
co děj bez ohledu na názory značné části členstva obecně. Existuje
obava, že případné jiné obsazení předsednictva svazu způsobí změnu toku
I přes tuto úpornou snahu se nakonec podařilo odhlasovat několik obranných mechanismů pro budoucí činnost, v předsednictvu sice zůstali klíčoví lidé z minulého vedení, ale podařilo se tam dostat dva nové, Jardu Šemberu a Kamila Konečného od kterých bych očekával otevřenější přístup k informacím „co se peče“ směrem k členské základně, která to vše financuje, ale i opačně. Valná hromada byla nakonec odhlasována jako platná, takže zánik svazu se nekoná. V opačném případě by totiž mohl, páč případná následná hromada by se musela uskutečnit do konce ledna 2005, a to jak myslím bylo by dost těžko možné. Musím však v tomto bodě podotknout, že dosti značná část zůčastněných byla defacto pro zrušení svazu a po té založit svaz nový. Osobně jsem byl za zachování těžko vydobitých celodenních dílčích výsledků a tudíž zachování svazu. Vnímám to jako zdvyžený prst současnému, potažmo budoucímu předsednictvu, páč příště by již opravdu nemuseli být schopni pomoci udržet trend ani ti mladí, na kopcích neviditelní a na dálku řízení členové svazu. A co závěrem? Současné vedení se udrželo z podstatné části díky dvěma faktorům. Disciplína a tah na bránu. Až příště budeme chtít zase cosik zvrátit nebo třeba jenom změnit směr, musíme být opravdu disciplinovaní a musíme přesvědčit ty ostatní o svých potřebách lépe, než tomu bylo tuto sobotu. Opravdu chybělo jen málo hlasů! V"Skřivan"V.
|
| webmaster: vecerilek@glidingfly.com |