Konečně zase létání

Na tento víkend bylo „slibováno“ velmi pěkné počasí, spíše však pro zahrádkáře, ne tak pro padáčkáře. Mělo být slunečno, ale foukat silný JZ vítr. No nicméně v sobotu ráno proběhl briefing přes mobily a rozjeli jsme se na Ranou. Už dlouho nebylo pěkné letové počasí o víkendu, a tak jsme to chtěli aspoň zkusit. V sobotu byl opravdu nádherný den, foukal JZ vítr tak akorát, což je na Rané po kose a tak padlo rozhodnutí jet na Zlatník. Už když jsme tam přijížděli byly vidět padáky nad kopcem což vypadalo velmi povzbudivě. Zaparkovali jsme u přistávačky, byly tam dvě auta, a právě přistávali kluci kolem Scorpiho. Já jim říkám „Škorpíci“ :-) snad se pro to nebudou na mě zlobit. Byl to Velký Špunt se Scorpim a Matlas se ještě vozil v právě už zesilujícím větru. Zjevně bylo vidět, že Matlasovi to už moc dopředu neletí a tak nasadil na přistání. Mezitím Poletucha ztropil paniku – rychle, rychle než to zesílí ještě víc. A tak s Bohoušem a Zbynďou nasedli do auta a Gek je vezl k vejšlapu na druhou stranu. Já už jsem cítil, že je pozdě a počkal jsem na místě, poklábosili se Špuntem a Matlasem. Scorpi ten ještě doufal a vyrazil na kopec pěšky krz ty odporný šípky :-)

Matlas zabalil a s Velkým Špuntem vyrazili na jejich oblíbenou pochoutku „Tiramisu“ do místní hospůdky. Gek se vrátil, také už se mu to nelíbilo a tak jsme naložili Zbynďovo Jiřinu a jeli se najíst do Obrnického hotelu Joker. A udělali jsme sakra dobře. Jezevec tam už seděl se svýma již hotovýma kurzíkama a taky čekali u dobrého jídla co na to ten vítr. Vítr nepovoloval ani náhodou. Poletucha sice hlásil, že už každou chvíli to povolí, ale bylo to zbožné přání. Největší sranda ovšem byla, když asi po třetí hodině čekání Poletucha zahlásil, že Scorpi právě přijal zprávu, že na Milešovce vítr zeslábl o dva metry tak tady už to každou chvilku bude taky k letu. My už jsme měli dost a tak jsme tedy na jeho naléhání vyrazili zpět pod kopec. Ještě jeden pojistný telefonát na startovačku kdy Poletucha už vypadal, že poletí ať tam okamžitě jdeme nebo to prokaučujem. Že Scorpi dává přiznivé prognózy. A najednou vidíme jak ze šípků vychází zamračený Scorpi se slovy, že je to silný a už jiný to nebude. No řechtali jsme se, páč Poletucha zase nezklamal :-) Chtěli zkrátka, abychom tam vyšli a všichni společně šli pěšky dolů. Pak když pochopili, že tam nevylezem nakonec sešli dolů sami. Nenechali jsme se zblbnout, Bohouš nadával, Zbyněk to přijal klidně a Poletucha se rozloučil a vyrazil za rodinou.

V neděli ráno jsem vyrazil dříve. Po cestě jsem dojel Šcorpíky v nějaké bleděmodré škodovce, naložení k prasknutí. Á kluci razej na Zlatník zavčasu, říkam si. Škodovka hekala tak jsem je předjel a mazal do Skleníku. Byl jsem tam jako první. Čuk s Gekem už byli na cestě a hlásili, že udělají MZP ve Skleníku a jede se na Zlatník. Dorazil Navigátor, Aleš alias „Bimbas“ a Zbynďa s Jiřinou. Zbynďa s Bimbasem však zůstali na Rané doufaje, po zkušenostech ze včerejška, že posváhnou tam. Dorazil i Laco, což bylo super, páč jsme měli zajištěn odvoz i svoz. Přijel také Evžen Hollman, přidal se k nám a jeli jsme společně na Zlatník.

Udělali jsme moc dobře. Při příjezdu tam už byli vidět Šcorpíci nad kopcem jak pohodově poletují a vozili se v bublinkách nad svahem. Byli tam i další. Část naší partičky jela rovnou na druhou stranu k vejšlapu a my s Lacem, Navigátorem a Evženem jsme zaparkovali u přistávačky a hned šupito štrádo krz ty odporný šípky nahoru. Evžen hlásil, že už měsíc nelétal a taky trochu přibral, tak že mu ten silnější vítr ani moc nevadí, ale už potřebuje „obnovit návyky“ jako sůl. Dorazili jsme nahoru, já tradičně vorvanej od šípků, prásknul jsem báglem vo zem a vydejchával. Evžen už rozbaloval a Navigátor, přestože byl přede mnou, přišel až po mně. Někde v těch šípkách nahoře zabloudil :-) Poletucha už létal a ze vzduchu pokřikoval „kluci je to tak akorát držte se od kopce dál“. Bohouš odstartoval, po něm Evžen, pak šel Čuk. Gek váhal, měl nové éro o větší ploše a tak vyčkával. Poletucha pokřikoval dál, že je to pořád O.K. a že pod startovačkou je šest kanců s mladejma :-) Pane jo, říkám si, s prasatama setkání nechci ani za boha a tak jsem se chystal taky. Dorazili Maskáč s Vladimírkem. Gek odstartoval a šel hned nahoru, Evžen obnovoval návyky a bylo vidět, že si to užívá. Šcorpíci už byli po přistání a razili domů. Odstartoval jsem taky, po mně šli Maskáč, Navigátor a Vladimírek. Krásně jsme polétali a už bylo cítit, že vítr pynule pomalu sílí. A tak jsme postupně přistávali. Létání nám ohromně vyšlo a všichni hned měli lepší náladu. Maskáč provětral Lacovi Streama, páč Laco ještě léčí zlomený kotník. Bylo to potřeba po takové době. Sbalili jsme a o nějakém opakování nebyla ani řeč, páč vítr už byl silný. Vyšlo nám to.

Rozjeli jsme se do Ponorky na jídlo a víkend uzavřeli na „poletovém rozboru“ ve Skleníku. Zbyněk s Bimbasem, kteří zůstali na Rané, posváhli na západní bouli. No a v podvečer jsme se rozjeli po domovech. Byl to příjemný víkend o létání a všemu co k tomu patří po delší době.