Triple WP nakonec byla…

V sobotu silný SZ, honila se černá mračna a občas i sprchlo. No nicméně Strejda Bohouš se pokoušel o létání v době kdy to trochu povolilo, ale jak nakonec sám potvrdil, když asi po 20 minutách přistál, měl toho plný zuby. Žádný pošušňání to tedy nebylo. Na večer se nakonec Triple WOMEN Párty konala ačkoliv to minulý týden nevypadalo. Nebylo jasné jestli se to neodloží o další týden. Vyskytly se nějaké pochybnosti o povinnostech pracovat i o víkendu některých oslavenkyň a tak jsem na sobotu naplánoval jiné akce… Celkem škoda, páč jak jsem potom v neděli ráno zjistil, bylo to prý moc pěkné a zábavné. I když mně bylo divný, že jsou všichni už v půl jedenácté svěží a dobře vypadající ;-)

Neděle už vypadala mnohem lépe i když pořád ještě fučelo od SZ. Podle modelů však vítr měl postupně ustávat a okolo 14. hodiny už mělo být létavo. A tak se plánoval náhradní program. Byla to ohromná zábava a žasnul jsem při tom jak je těžká domluva, když se vlastně neví co se chce :-) Ve Skleníku už Mitch jezdil na kolečkáčích a tak, že se půjde na brusle na Panenčák. „Kdo tedy jede?“ ptal se Kantor. „Já bych jela“ opáčila Becherovka (Alan (Alena)), Karel Ott, že pojede taky. Na Panenčák, to je daleko, co když přestane foukat, pravil kdosi další. Už jsem v tom ztrácel přehled. „No tak jeďte na silnici co vede na Charvátce“ radili Čuk a Gek. Tam skoro žádný auta nejezděj a je to tam fakt rovný. Chvilka zamyšlení a pak Kantor prohlásil „kdo chce bruslit, jedu na Panenčák a někoho beru. Na silnici jezdit je blbost.“ A tak jsme vyšli ven, někteří za bruslením a někteří podívat se jestli už náhodou nefouká méně. Nefoukalo méně, ale přijel Míra Volný. To byla sranda. Totiž při zdravici se ho ptali jestli si nechce zabruslit taky na Panenčáku. Protáhl obličej se zjevnou otázkou proč, když za chvilku přestane foukat a on byl domluvenej se Škrabkou na létání. S napětím jsem sledoval jak tohle dopadne. Becherovka byla zklamaná, páč ona je děsně akční a na bruslení se těšila. Odešla ke svému autu a vrátila se s bruslemi v rukou a prohodila: „na druhý pokus kdo jede bruslit?“ Situaci zachránil Kantor, když přijel autem před Skleník. „Kdo chce ať nastoupí…“ Nastoupila Becherovka, to ještě nebylo vyhráno, páč nebylo domluveno jak se na Panenčáku dozvědí, že už je létavo :-) Ohromná zábava to tedy byla, ale nakonec přistoupil i Karel a vyrazili. Mitch, který to všechno vyprovokoval, totiž když viděl tu neuvěřitelnou rozhodnost ostatních, se sebral a odjel na bruslích na druhou stranu kopce zkontrolovat jestli by se už nedalo odstartovat. Vrátil se stopem stojíce na zadním nárazníku svozařova auta a pravil, že už si zajezdil dost :-) ale že létat se ještě nedá páč fouká nejmíň „patnáctka“. Fakt jsem se dobře pobavil.

No ve čtrnáct ještě létavo nebylo, ale okolo šestnácté už bylo jasné, že se půjde na kopec. Jako první odjeli na druhou stranu Bohouš s Poletuchou. Rogalisti sice postávali chvílemi ještě ve větru, ale bylo na nich vidět, že vítr ustává. Jeden z nich nám u Skleníku potvrdil, že to mlátilo tak mocně, až mu z toho tuhly ruce a asi po půl hodině musel sednout, jinak by prý měl problémy. Tak jsme tedy nikam nespěchali, přinesli jsme si pití a sedli před Skleník na pozorování. První se objevili Míra Volný a Škrabka na něčem novém čistě bílem. Míra toho po nějaké době nechal, ale Škrabka vytáčel stoupák a pak pod mrakem létal společně s jedním rogalistou a dvěma větroni.

Už bylo jasné, že vítr zeslabuje a tak jsme šli nahoru. No sotva jsme vyšli, komíny elektrárny se postavily, Karel prásknul s báglem na zem a pravil: „oni to vypli, to se na to vyseru“. Na kopci nás bylo dost, ale vítr nic moc a o termice se ani mluvit nedalo. Chvílema to sice zesílilo, ale nijak zvláštní to nebylo. Pulcovalo se kolem kopce a občas bylo dost husto. Doplatil jsem na to klasicky já, páč už jsem se neprocedil na přistání na kopci a musel jsem do sedla. Ale občas přišel takovej interválek kdy se dalo vystoupat, a některým se to povedlo až asi 300m nad kopec. A polétali pěkně. Takovej Poletucha po přistání na západě říkal, že už si tak pěkně dlouho nepolítal, jaká byla klidná „podzimní“ termika, ale že místy u kopce to bylo nepříjemně hustý. Takže chybu udělali ti, kteří nevydrželi s nervama a odjeli po pozdnějším odpolední domů.