Zlodějský víkend

... pokračování...

Od lomu odstartovali Karel s Poletuchou a viditelně spolupracovali. Poletuchovi se nakonec podařilo najít nadějný stoupák a křičel na Karla. Foukalo ale tak silně, že Karlovi se vůbec nepodařilo k Poletuchovi doletět a připojit se. Poletucha tedy letěl sám a říkal, že to bylo tak divoký, že myslel na přistání už nad elektrárnou. Hrozně se bál, ale nevzdal to a nakonec doletěl až do Srní a přistál na té samé louce jako vloni, tedy po 51,5km. Takže návrat na bednu se podařil. Karel ještě chvilku brousil kopec a pak to dal na přistání. Vydržel jsem čekat do 16:15 a stále foukalo. Popadl jsem bágl a šel dolů. Na večer se totiž chystalo rožnění a tak jsem se připojil k přípravám.

Tady musím ještě dodat epizodku o svozu Bukače a Poletuchy. Totiž tam kde přistál Poletucha, tj. v Srní, tam byla jakási rodiná slavnost. Jakmile viděli letět padák nad hlavama, vydali se oslavenci hledat milého Poletuchu až ho našli na louce balit fidlátka. Pozvali ho na slavnost, dali mu najíst a napít no ten byl jak v Jiříkově snu. No a v tuto dobu už byli na cestě pro Bukače Broňa s Bukačovnou. Popadli Bukače ve Výsluní, to už věděli, kde Poletucha „odpočívá“ a jeli pro něj. Jakmile přijeli do již rozjeté oslavy kde Poletucha barvitě vykládal jak vlastně doletěl až sem k nim na zahradu, byli pozváni také a myslím, že na společné vystoupení Bukače a Poletuchy v Srní, tamní určitě nezapomenou dlouho. No komu se podaří uspořádat oslavu na vlastní zahradě a najednou z ničehož nic se vám do společnosti sletí z nebe takoví dva exoti jako je Bukač i Poletucha :-)

Opejkalo se a k tomu nám hrál brácha Kseny na kytaru, zpíval a místy i řval :-) Byla sakra dobrá nálada, Bukačovna, Ksena a Markéta se staraly o zvyšování erotického libida tancem na lavici kolem ohně. Někdy okolo 01:00 jsem už měl dost a tak jsem si šel do auta na parkoviště pro láhev vody, ničeho jsem si nevšiml a šel do kempu spát ve svém stanu. Pat fon Mrav, který za náma přijel z Jeseníků polétat do poháru už ležel vedle mého stanu a vydatně spal. Najednou, okolo 02:45 hodin, mě probudil hluk v kempu. Hledal se totiž právě Pat. Když ho našli u mého stanu probudili ho a oznámili mu, že mu kdosi vykradl auto ať jde na parkoviště, policajti už to sepisují. Polilo mě horko, páč jsem v autě měl svého Applíka a vstal jsem taky. Nakonec se ukázalo, že nevykradli pouze Patovo auto, ale další dvě. Broňovo Astru a ještě Kantorovo Feldu. A můj Lanos těsně sousedil právě s tou Kantorovo Feldou. Zjistilo se, že Broňovo Astra, která stála jako první na kraji parkoviště pod Skleníkem byla sice otevřená, ale páč tam nic neměli tak o nic nepřišli. Byla odborně otevřená bez šrámů. Vedle stál Swift Pepy Nose. Ten nebyl ani otevřen páč hned na první pohled bylo vidět, že tam nic nemá. Pak následovala Patova Fiesta. Ta měla vyražené zadní sklo a ukradli mu ledvinu se všema dokladama, penězma a mobilem. To mně moc mrzí páč tomu předcházelo moje doporučení někdy navečír, kdy jsem mu říkal, že by si neměl tak lehkomyslně nechávat ležet peněženku a mobil ve Skleníku na stolech, že minulý týden Zuzce z baru ukradl někdo mobila. A tak si dal poradit a strčil si ty věci do auta a šel k ohni. Zatracená shoda okolností. Pak následovala Kantorova Felda a tam se napakovali. Ukradli mu brašnu s foťákem a vybavením, dva dalekohledy, doklady, peněženku kde měl asi 6000,-Kč páč se chystal v neděli na nákupy a mobily a dokonce nepohrdli ani obyčejnou svítilnou, kterou našli v přihrádce předních dveří. Měl šroubovákem poškozený zámek předních dveří. Škoda celkem asi za 60 000,-Kč podle protokolu. Můj Lanos stál hned vedle Kantora a ten zloději už vynechali. Měl jsem zkrátka štěstí páč to vypadá, že to co našli u Pata a hlavně Kantora jim už stačilo, anebo je někdo vyrušil. Mohl jsem to klidně být i já, když jsem si šel právě pro tu vodu na dobré spaní. Policajti si to vše vyfotili a zdokumentovali a vzali Pata s Kantorem na stanici do Loun k podpisu protokolů. Chmurné zakončení sobotního nočního opejkání.

V neděli ráno okolo deváté to vypadalo na pěkné polétání. Foukalo mírně a přímo na komoru. Po desáté se to však úplně změnilo, začalo přifukovat a mraky jely jako blázen. Foukalo hodně celý den. Byly sice občasné pokusy Rosti a Bachaře zkusit najít skulinu mezi větrem, ale bylo to vo držku. Zkusili to dvakrát a raději toho nechali. Takže pro řadu lidí nádherný slunný víkend, ale pro nás to byla větrná pohroma.