Jak to bylo o čarodějnicích
V sobotu z rána to vypadalo na silný vítr. Avšak v průběhu
dopoledne se tento ráz počasí úplně změnil, dá se říct zničehož nic.
Dosti značná část našeho klubu byla na pálení čarodějnic už od pátku na
Kaderovic chalupě, tak Skleník zel prázdnotou, dílem to bylo způsobeno
i silným větrem všude jinde i podle předpovědi, takže moc lidí se
netrousilo. Sluníčko pralo jako divý a foukalo příjemně od jihu. Tak
těch nás pár se připravovalo ve Skleníku a sledovali co to počasí
vymyslí za kulišárnu. A najednou koukáme Jezevec si to štráduje s
báglem na zádech po cestě od svého karavanu na kopec. To byl signál pro
všechny.
Po cestě na kopec mi ještě stihnul zavolat Bukač, že už ho to
v práci děsně sere, že už toho má dost, absťák jako blázen, že volal
Mitchovi, a že přijedou spolu taky. Šlapal jsem spolu s Česťou a ten se
pochlubil, že koupil nové éro. Samozřejmně JOJO Addiction. Tentokrát
však v barevné kombinaci žlutá s červeným uchem. Moc pěkně to vypadalo
a požádal mně, abych mu ho vyfotil. Jasně, říkám, jakmile nahoře
vybalíme, udělám ti portrétek s miláčkem :-)
Po vejšlapu jsme prohlídli situaci. Chodily intervaly s
poměrně dlouhými periodami čekání. Několik kousků se už pokusilo
testnout svahůvku, ale tvrdě hnili. Tak jsme ještě chvíli kibicovali.
Najednou Jezevec startuje od kóty. Poplach,... Strejda Bohouš už měl
vybalíno, hned se nacpal na startovačku, ale ono to netrvalo dlouho.
Jezevec přistál na startu a nastal zase klid. Pytel visel jako kravskej
vocas, což je neklamné znamení čehosik silnějšího vpředu před kopcem.
Strejda laškoval, když začalo mírně pofukovat a lehce to sílilo,
sprdnul vedle ležícího "jak to, že mi nic neřekneš když to přichází,
dyk to pak nestihnu". Postavil se a nadhodil éro aby testnul sílu fuku.
V tom to přišlo v plném proudu, strejdu to popadlo, ani se nestačil
otočit, akorát řval "ježíš ne tak rychle". Pádil po kolmici nahoru.
Pěknej interválek, Jezevec už mezitím stoupal v zatáčkách nad kopec. A
zase po nějaké době to začalo hnít a všichni přistáli na kopci, a
někteří na motokrose. Česťa pořád nevybaloval, tak jsem začal já,
vyfotím mu toho jeho bobánka jindy. Další interválek tu byl, strejda
odstartoval, Jezevec taky, tak já se nacpal na startovačku a pádil do
vzduchu taky. Všechno blbě. Kluci ještě lehce posváhli, ale já už byl
mimo, propadal jsem se pomalinku dolů, přistání na svahu nemám moc
zmáklý a navíc nemám tu trpělivost, tak jsem zahnul nad Skleník a
přistál pod ním. Ještě jsem nestačil přehodit ucho při balení když
strejda přistává vedle mně. Ne tak Jezevec. Ten ještě stihnul přistát
na svahu. Pak odstartoval a to byl ten pravej první interval toho dne.
Stoupal a postupně jak nabíral výšku mizel za kopcem. Smutně jsme s
Bohoušem koukali a otrávěně balili svoje fidlátka.
Příchází Bukač s Mitchem. Mažou na kopec seč jim síly stačí a
křičí na nás pojďte taky. Já jsem i s Bohoušem za nima křičel, že si
počkáme co to udělá, pak uvidíme. Potřebovali jsme se trošku napít :-)
Mitch si potřeboval spravit náladu z minulého víkendu kdy se mu
nedařilo a byl hodně nažhavenej. Ležel jsem na motokrose a líně jsem se
opaloval. Sledoval jsem to hemžení na kopci ve slabých intervalech.
Nahoru,... dolů. Nahoru,... dolů. A tak to šlo pěkně dlouho. Pomyslel jsem
si, ještě že jsem tam nešel a popíjel půllitr koly.
V tom přichází Poletucha s Peroxydem. Volám na Poletuchu jak
to, že tak pozdě přichází. "Dělal jsem dětsák, ale když jsem viděl jak
se to lepší, seknul jsem s tím". To měla Jana asi radost :-) V klídku
jsem ležel a jen tak lelkoval. No a když byli ve vzduchu Mitch,
Poletucha, Bukač,
Peroxyd a pár dalších včetně Česti, koukám na ně jak
to konečně trefili. Nastoupali a začali mizet na severu za obzorem
Mitch s Poletuchou. Rosťa to oblétával v litru kolem Rané, a Česťa to
pustil směrem na Hazmburk. Do prdele, já se válel na zemi. Přistál
Bukač na své Veze v bílo-červené kombinaci, spocenej od hlavy až k
patě. Netrefil to. Říkal, že jak měl dlouhou přestávku, že to nějak
zapoměl a chtělo to pečlivě protáčet. Zabalil, trochu se napil a šli
jsme spolu nahoru. Všechno už bylo v prdeli. Úplně to shnilo a už nic
nepřišlo. Prcavka s Renatou leželi, Prcavka si občas zdřímnul. Nakonec
to odplachtili na motokros. Sletěl jsem taky. Bukač ještě bojoval,
přistával na svahu a dřel jak bulhar.
Od JZ se přibližovala bouřka, bylo asi 16:30 nebo 17:00. Těch
pár vytrvalců včetně Bukače toho využili a ještě se trošku povozili.
Bohouš už byl na cestě pro přeletáře. Mitch doletěl až k Ústí n./Labem,
Poletucha přistál kousek od Bořislavy a Česťa se uprdelil v Židovicích.
Pěkné výkony. Večer se pak trošku slavilo.
Neděle - hnusnej den. Pod mrakem, občas lehce sprchlo. Seděli
jsme ve Skleníku v minimální sestavě. Bohouš, Česťa, Maskáč, zmatenej
Zdeněk a já. Po 14:00 se to lehce probralo, foukalo trošku více ze
západu. Chtěli jsme aspoň posváhnout, tak jsme objeli kopec. No než
jsme vylezli zesílilo na hodně. Několik padáků stálo ve větru. Maskáč
to rozdělal, má nové éro, Streama. Fouklo tolik, že ho to zahnalo po
zemi za kopec. Bohouš to odmázl ze spoda, ale v tom větru se na
to vyprnul a sednul mezi křáky daleko před kopcem. Vyprdnul jsem se na
to taky, rozloučil se a mazal domů. Po cestě jsem si ještě stačil všimnout,
že Maskáč nakonec odstartoval a dal se do boje s větrem.
|