Sobota 3.4. - Losování družstev

Bylo zkrátka řečeno "létavo-nelétavo". Věšinou zdechlina, ale bylo pár okamžiků, že se dalo termikovat i v prostoru mimo svah. Jako první iniciátor termického šílenství se ukázal tento den Čuk. Jako první i s Gekem na kopci, chvilka licitace a pak do toho skočil a celkem pěkně chvilku provokoval ostatní, kteří právě přicházeli nahoru. Nelenil jsem také a uchystal jsem si to. Gek hlásil "Vlasto koukej na Petra, je to tam". Nepovedlo se mi to ukočírovat na startu a hodilo mně to stranou. Ách jo, nepovedený start, mezitím Čuk už tušil vyhnívku a tak se blížil ke kopci a přistál. Přicházeli další. Poletovalo se jen tak kolem kopce, jak říká Bukač "pulcovalo se". Dvořka také, očekávaje alespoň svahůvku, odstartoval se svým Feverem, letěl od kopce, doufaje, že to najde vepředu. Nenašel, a tak vzorně přistál u motokrosu. Opustila mně trpělivost a tentokrát vzorně jsem to odpálil. No nebylo to nic významného, zkusil jsem to taky mimo svah, ale bylo to na prdlačku.

Jen co jsem přistál, přišli Bácovic rodinka i s Hynkem. Hynek si hrdě nesl novou Vegu. Zkusil si ji na motokrose. Zabalil jsem, že jako půjdu ještě jednou, ale před tím jsem si prohlédl tu Hynkovo Vegu. Pěkně to šijou u Šikeců, opravdu pěkně. Domluvili jsme se, že půjdeme spolu, udělal jsem pár snímků a šupito nahoru. Mezitím Rosťa už termil v prostoru a držel se jako klíště, výška nic moc. Je to bojovník. Než jsme vylezli nahoru, něco tam pochytal a moc pěkně polétal. Exhibici zakončil pěknejma wigoverama a přistál na  kopci.

Marcel Poletucha se snažil, ale nějak neměl svůj den a jak to on dělá vždy, šup start, pravá levá a pak za stálého nadávání přistát na kopec, ale tentokrát mu to vycházelo furt nějak po větru. Kombinézka trošku vorvaná, ale jinak v pohodě. A ty nohy měl taky nějak zesláblý, no byla aspoň sranda. Můj druhý pokus dopadl podobně jako první, ale tentokrát jsem to podělal na kvadrát. Jen jsem přistál po chvilce pulcování přišel móc pěkný interval a ti co vydrželi, polétali famózně. Nedalo to sice výšku na přeletík, ale létali jak dlouho chtěli. Nemám prostě tu trpělivost vyčkávat a to je chyba. To musím odladit, páč ta sázka s Bohoušem o basu by byla ohrožená.

Sednul jsem dole u Skleníku, slunce svítilo a tak jsem si dal móc dobrý boršč co Zuzka uvařila a samo-pivo na žal. Dvořka loudil, Skřivane pojď se mnou, samotnýmu se mi nechce. Odolal jsem ve strachu z mého syndromu, když tam přijdu, buď bude dunět nebo to úplně vypnou. Nakonec i Dvořka uznal, že je dobře, že jsem vzdoroval. Oni to pak opravdu vypli.

Večer jsme se šešli všici venku u Skleníku a ředitel Maskáč zahájil losování družstev v Ranském poháru. Výsledky losování a průběh je popsán pod odkazem RANSKÝ POHÁR.

V neděli bylo jasně nelétavo. Foukalo po kose od JZ a dost silně. Kdyby to bylo do protivky, ještě by to šlo, ale takhle jsme chvilku poseděli, pak se vyrazilo do Ponorky na jídlo. Tam se nám podařilo přemluvit Rosťu do poháru, páč nám chyběl jeden člověk do posledního družstva. A tak se Rosťa ocitnul pod vedením Manciho ve dvanáctém roji jako číslo tři :-)